Léčba rýmy

Léčba rýmy je v podstatě místní/lokální nebo systémová. Lokální léčba uplatňuje aplikaci různých nosních kapek, sprejů, roztoků nebo inhalací. Co do obsahu účinných látek je dělíme na šetrné tzv. intranazální dekongestanty, které se aplikují místně přímo na oteklou nosní sliznici, a dále na různé mořské vody, hypertonické, hypotonické nebo izotonické spreje nebo roztoky.

Dekongestanty

Dekongestanty jsou vlastně sympatomimetika, které zužují cévy na překrvené nosní sliznici, a tím navozují pocit volného nosu. Začnou působit v rozsahu desítek sekund nebo několika minut po aplikaci. Délka jejich účinku podle obsahu účinných látek je však různá. Přenášíme zde krátký přehled. Zároveň se jedná o látky v registrovaných léčivých přípravcích na českém trhu (volně prodejné, nevázané na lékařský předpis):

Oxymetazolin: tato látka byla vyvinuta z xylometazolinu. Jedná se o selektivní látku co se týká působení na receptory nosní sliznice. Má nejrychlejší nástup účinku, řádově desítky sekund a má nejdelší čas působení. Proto někteří výrobci uvádějí doporučenou opakovanou aplikaci vstřiku spreje do nosu jednou za 12 hodin.

– např. Nasivin

Xylometazolin: jedná se o starší molekulu než oxymetazolin, má středně rychlý nástup účinku v řádu minut a o něco kratší dobu působení. Xylometazolin je nejčastěji obsažená molekula v hodnocených přípravcích.

– např. Olynth, Olynth HA, Otrivin Menthol, Xylomax, Olynth Plus, Sinex Vicks, Otrivin

Tramazolin: jedná se o látku, která byla pro lékařské použití zavedená historicky na trhu jako druhá po xylometazolinu. Má středně rychlý nástup účinku, kratší dobu působení.

– např. Muconasal Plus

Nafazolin: jedná se o nejstarší molekulu, která má pomalejší nástup účinku a výrazně kratší dobu působení.

– např. Sanorin kapky

Vzpomínané nosní přípravky by se však měly užívat nejdéle 7 dní. Příliš dlouhé a časté používání může vyvolat tzv. medikamentozní rhinitidu, která z pohledu léčebného ovlivnění představuje nemalý problém.

Některé dekongestanty (dekongestiva) jsou obohacené o další látky, substance, které působí příznivě především na nosní sliznici. Aby byl účinek dekongestantů maximální, je vhodné nosní sliznici zbavit před aplikací sekretu, nejlépe propláchnutím nosních dutin.

Minerální a mořské vody

Druhou významnou skupinu pro léčbu ucpaného nosu představují minerální a mořské vody. Ty se v zásadě dělí na tři velké skupiny podle účinku na nosní sliznici, a to na hypotonické, izotonické a hypertonické. Minerální a mořské vody nejsou předmětem hodnocení ve Pharmatestu.

Izotonické – jsou vhodné k dlouhodobější aplikaci – obsahují soli jako fyziologický roztok, tj. stejně jako buňky v těle – prípravky: Libenar, Physiomer, Quixx baby, Stérimar baby, Nasodrill s obsahem síry

Hypotonické – existuje riziko, že se v důsledku možné nadměrné hydratace sliznice mohou na začátku objevit problémy anebo se naopak přechodně může zhoršit stav, přípravek: Vincentka

Hypertonické –  u tohoto typu roztoků můžeme očekávat dekongestivní účinek v pravém slova smyslu, přípravky: Delmar, Quixx, Stérimar

Kromě tzv. sympatomimetik a mořských solí se používají do nosu i kortikosteroidy. V mnohých případech se dají zástupci uvedených skupin mezi sebou v léčbě vhodně kombinovat, a tím potlačit i vedlejší nepříznivé účinky, čímž se jejich podání na nosní sliznici jeví jako šetrné.

Některé přípravky jsou také obohacené o další látky, které mohou zvyšovat komfort použití. Například měď má antiseptický účinek, kyselina hyaluronová zlepšuje regeneraci nosní sliznice a zvlhčuje vysychající sliznici při chronické rhinitidě. Mangan potlačuje uvolnění látky histaminu z mastocytů, a tak pomáhá potlačit příznaky alergické reakce na sliznici nosu.

Ovšem je nutné dodat, že jak sympatomimetika, tak mořské soli mají samy o sobě v léčbě rýmy každý jinou úlohu, a proto se liší i jejich indikace. Tomu napovídají i různé výzkumy uskutečněné s léčenými pacienty.

Hodnocení Pharmatestu se proto zaměřilo na tzv. nosní dekongestanty, což jsou spreje nebo kapky do nosu, které je smysluplné užívat při potřebě snížení náplně cév v nosní sliznici vytvářející zduření sliznice a působící obstrukci nosních průduchů, což pociťujeme jako ucpaný nos. Nástup jejich účinku je poměrně rychlý, proto jsou vhodné na léčbu akutní rinosinusitidy.

Mořské vody se naopak s výhodou dají používat, pokud se na nosní sliznici vyskytují suché krusty a je dobré je zvlhčit, opláchnout a sliznici očistit. Hypertonický roztok se naproti tomu používá při zánětu a překrvení sliznice, kterou je potřebné dehydratovat (zbavit vody). Mořské vody se liší i svoji snášenlivostí. to potvrdil i průzkum realizovaný na ORL klinice ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové zaměření na vyhodnocení dráždění a uvolnění nosu. Metodou zaslepeného pokusu, kdy pacienti nerozeznali testované vzortky, se u 28 pacientů zjistilo, že nejlépe je snášený hypotonický roztok. Následoval izotonický roztok a hypertonický roztok označili pacienti za nejvíce dráždivý. Navzdory tomu měli pacienti subjektivně lepší pocit než pálení a štípání po podání sympatomimetických kapek. Očištění a hydratace sliznice asi působí subjektivně lepší dojem než lokální štípání anebo pálení u řady sympatomimetických nosních kapek.

Pošlite tip na tento článok svojim blízkym